Po staletí se lidé ptali, co jejich sny skutečně znamenají. Dřívější civilizace věřily, že sny jsou způsobem, jakým bohové komunikují s lidmi. Řekové a Římané věřili, že sny mohou předpovídat budoucnost.
Dnes existuje mnoho různých teorií o významu snů a jejich výkladu. Sny se odehrávají během spánku REM a jsou intenzivní, protože mozek je stále velmi aktivní.
Existuje mnoho teorií o tom, proč sníme. Nejpopulárnější teorie říkají, že sny nám pomáhají utvářet vzpomínky, řešit problémy a zpracovávat ideály o nás samých i o světě. Neurovědci zjistili, že sny pomáhají zpracovávat informace a regulovat náladu. Více se toho ví o tom, jak nás ovlivňují fyzicky než psychicky.
V tomto článku prozkoumáme různé teorie o významu snů a zjistíme, jak porozumět jejich interpretaci.
Mají naše sny nějaký význam?
Mnoho psychologů a odborníků zastává teorii, že sny mají hlubší význam. Je to dlouhá debata, v níž se mnoho světových myslitelů zamýšlí nad významem snů a nad tím, proč je máme.
Alan Eiser, psycholog a klinický lektor na Lékařské fakultě Michiganské univerzity v Ann Arbor, říká, že sny mohou být „velmi smysluplné“, protože „se zabývají takovými osobními konflikty a emocionálními boji, které lidé zažívají v každodenním životě.“
Ale ne každý sen má význam, stejně jako ne každá myšlenka, když jste vzhůru, má význam. Důvodem, proč se mnoho lidí domnívá, že sny mají význam, je to, že když spíme, máme přístup k částem mozku, které se podílejí na chápání nebo vytváření metafor. Někdy může být k pochopení toho, co se děje během bdění, zapotřebí přístup k této části mozku.
Jungova a Freudova teorie snů
Ačkoli se psychoanalýza snů stala populární teprve v posledním století nebo dvou, lidé studují sny mnohem déle. Aristoteles psal o snech již v roce 325 př. n. l. Sigmund Freud ve svém díle „Výklad snů“ z roku 1899 citoval Aristotela jako prvního, který uznal, že sny „nevznikají z nadpřirozených projevů, ale řídí se zákony lidského ducha“. Aristotelova definice snů podle něj byla „duševní činnost spícího člověka ve spánku.“
Psycholog Freud věřil, že sny zjednodušují, organizují nebo maskují naše potlačované a nevědomé touhy. Freud považoval sny za „královskou cestu do nevědomí“. Náš mozek používá různé symboly a obrazy, které nám pomáhají pochopit naše pocity. Nebyl jediným myslitelem, který věřil, že to, co vidíme ve svých snech, má větší význam, než si možná myslíme.
Podle Freuda jsou sny reprezentací potlačeného přání nebo impulsu. Náš mozek potlačuje různé věci, ale tyto myšlenky uniknou potlačené nebo zkreslené a úkolem psychoanalytika nebo odborníka je odhalit pravý význam. Proto Freud studoval sny jako bránu k pochopení nevědomé lidské mysli.
Carl Jung také věřil, že sny mají význam. Jung věřil, že vzorce, které se pravidelně objevují v našich snech, mohou pomoci vysvětlit každodenní události a vyvážit aspekty našeho života, které si možná ani neuvědomujeme. Jung popisoval snění jako psychologickou kompenzaci. Švýcarský psychiatr a psychoanalytik věřil, že sny jsou zdravé, protože pomáhají spojit vědomí a nevědomí.
Jung i Freud se shodli, že sny jsou produktem nevědomých sil v nás. Oba uznávaní myslitelé se shodli na tom, že sny jsou cenným zdrojem při léčení lidí z jejich duševních chorob. Oba s využitím pokročilých poznatků neurovědy své doby věřili, že sny umožňují lidem lépe poznat svou mysl a tělo.
Nejzásadnější rozdíl mezi Freudovou a Jungovou teorií snů spočíval v tom, že Jung dával přednost pohledu do budoucnosti. Carl Jung teoreticky tvrdil, že sny znamenají spíše budoucí vývoj života, než že by pomáhaly pochopit minulost.
Nejsilnější kritika teorie snů, zejména Freudovy, se však soustředí na myšlenku, že sny jsou splněním přání. Aserinsky a Kleitman (1953) se domnívali, že vzhledem k tomu, že sny se obvykle objevují během spánku s rychlými pohyby očí (REM), jsou sny spíše bizarní, a to nikoliv kvůli složitému maskovacímu mechanismu skrývajícímu jejich skutečný význam, ale spíše jednoduše kvůli aktivitě mozkového kmene. Skutečně,
Hypotéza aktivace a syntézy
Hypotéza aktivace a syntézy je neurobiologická teorie snů. Tato teorie, kterou poprvé navrhli psychiatři z Harvardovy univerzity John Allan Hobson a Robert McCarley v roce 1977, předpokládá, že sny vznikají při posunu a aktivaci neuronální aktivity během spánku REM.
To znamená, že tělo a mozek se cyklicky střídají ve dne a v noci a chemické látky, které aktivují nervy mozkového kmene, se mění. Když se posunou, spustí se mozková aktivita, která aktivuje vzpomínky. Proto se ve snech dostávají na povrch vzpomínky a skryté myšlenky.
Spánek pomáhá mozku dělat řadu věcí, které po probuzení dělat nemůže, včetně vyčištění mozku, zpracování událostí a upevnění emocí. Teorie aktivace a syntézy naznačuje, že právě tento fyziologický proces způsobuje sny.
Teorie snů Rosalindy Cartwrightové
Psycholožka a výzkumnice snů Rosalind Cartwrightová se také domnívala, že naše sny souvisejí s významnými životními událostmi a emocionálními zážitky. Pomáhají nám zpracovávat životní emoce a vytvářet vzpomínky.
Ve své knize The Twenty-Four Hour Mind (Čtyřiadvacetihodinová mysl) píše, že „… spánek je vestavěný lékař a sny jsou vnitřní psychoterapeut; že dobrý spánek obnovuje a regeneruje naše unavené tělo a že dobré sny zklidňují naše emocionální reakce na nové zážitky.“
Věřila, že emocionální funkce REM spánku i snů probíhá na několika různých úrovních. V krátkodobém horizontu může snění přes den pomoci zlepšit noční mod. Z dlouhodobého hlediska může snění přes den pomoci přizpůsobit se emočně náročným situacím. Podle dlouholetých výzkumů je třeba sny vnímat jako okno do vaší vnitřní dynamiky.
Sny vnímala jako tvůrčí produkty, které jednak odrážejí aktivitu opakovaných činností, jednak fungují jako filtr pro aktuální prožitky. Snové obrazy podle ní vznikají „rozpoznáním vzorce mezi nějakým aktuálním, emocionálně hodnotným zážitkem a zhuštěnou reprezentací podobně zabarvených vzpomínek. Jejich sítě se stávají naším známým stylem myšlení, který dává našemu chování kontinuitu a nám koherentní pocit toho, kým jsme.“
Emocionální rovnováhy se podle Cartwrightové dosahuje ve spánku, protože události budete zpracovávat tak, že nedávné vzpomínky budete vztahovat ke vzpomínkám z minulosti. Tento proces se prohlubuje s každým dalším cyklem REM, což může vysvětlovat, proč jsou naše sny přes noc tím bizarnější.
Teorie simulace hrozeb
Další teorií je teorie simulace hrozeb, která popisuje, že sny nám dávají možnost procvičit si identifikaci hrozeb, vyhýbání se jim a jejich zvládání. Sny nám v podstatě dávají možnost čelit svému strachu a přehrávat si ohrožující scénáře v bezpečném prostoru. Jedná se o pozitivní jev, který může zvýšit šance na reprodukci a přežití.
Výzkum z roku 2005 ukázal, že děti, které žijí v ohrožujícím prostředí, mají aktivnější sny. Další studie ukázaly, že ohrožující události a agresivní chování jsou společným faktorem snů po celém světě. A v těchto snech je osoba, která je má, obvykle cílem hrozby.
Kritici teorie stimulace hrozby poznamenali, že obsah hrozby může být jen výsledkem selektivní paměti pro emočně nabité obrazy a že sny mají tendenci působit realističtěji a hrozivěji než scénáře z reálného života. Dalším důvodem, proč kritici tuto teorii zpochybňují, je fakt, že narušený spánek by neměl být považován za prospěšný, protože spánek je pro naši fyzickou i duševní pohodu nesmírně důležitý.
Jak zkoumat vlastní sny
Jste připraveni ponořit se do svých snů trochu hlouběji? Existuje několik metod, které vám pomohou lépe prozkoumat vaše sny a poselství v nich obsažená. Nejdůležitější je kvalitní spánek.
Sny se vám zdají přirozeněji, když máte dostatek spánku. Pokud chcete zlepšit vybavování snů, doporučujeme 7 až 9 hodin spánku, abyste měli dostatek REM spánku.
Když se probudíte ze snu, neskákejte hned do deníku. Místo toho si na chvíli lehněte a v klidu zpracujte, co se stalo. Nechte scény odvíjet a otevřete své pocity a smysly, abyste mohli plně porozumět svému zážitku. Věnujte pozornost drobným detailům, protože se mohou zdát malé, ale mají obrovský vliv na význam vašeho snu.
Když si sen projdete, měli byste si vzít zápisník a zapsat si vše, co si pamatujete. Při psaní si možná vzpomenete na další podrobnosti, které vám pomohou utvářet snový příběh. Nezapomeňte si zapsat všechno, i když je to poloformální nebo se to zdá jako maličkost.
Mezi věci, které si obvykle nezapisujete, patří barvy a zvuky, lidé ve snu, cokoli, co bylo řečeno, budovy, to, jak jste se cítili, a všechny předměty, které si pamatujete.
Jaké jsou běžné sny?“
Stalo se vám někdy, že se vám zdálo, že padáte a s trhnutím jste se probudili, nebo se vám zdálo, že jste přišli pozdě na něco důležitého a život měnícího? Nejste jediní. Existuje poměrně dost běžných snů, které se většině z nás někdy v životě zdály.
Další běžné sny zahrnují pronásledování, létání, setkání s někým, kdo zemřel, být nahý před davem nebo sny o nevhodném sexuálním styku s někým, kdo není vaším sexuálním partnerem.
Důvod, proč jsou tyto sny běžné, je ten, že jako lidé sdílíme mnoho myšlenek, strachů a vzorců chování. Přijít pozdě a zmeškat něco důležitého, například let, pracovní pohovor nebo zkoušku, je pro mnohé z nás běžným strachem, který nás provází celým životem.
Sny, ve kterých se objevujete nazí nebo se stydíte před velkou skupinou lidí, často souvisejí se sociální úzkostí nebo obavami z toho, jak vás ostatní vnímají. Je to také něco, čeho se mnoho lidí bojí stejně.
Slova na závěr
Ne každý bude souhlasit s tím, že sny mají význam. Někteří mohou nesouhlasit a vytvářet si vlastní interpretace vašich snů nebo se prostě domnívat, že jde o náhodné myšlenky, které se vám zdají během spánku. Ať už s výkladem snů souhlasíte, nebo ne, sny jsou fantastickým způsobem, jak se zúčastnit sebereflexe a nahlédnout do svého nitra.
>